2. neděle Velk. půstu – SV. ŘEHOŘE SOLUŇSKÉHO – PALAMY. Fotografie

K Velikému půstu

V době Velikého půstu se mění veškeré uspořádání všednodenního života pravoslavného křesťana. Duch pokání, zpytování toho, co se děje uvnitř duše, vylučuje mnohé z toho, co neodpovídá světlému zármutku velkopostní doby.  

Dříve se v pravoslavných zemích po celý Velký půst nekonaly žádné radovánky, bály, zábavy, setkání v salónech, byla zavřena divadla; na první týden velkého půstu i na strastný (pašiový) týden byla přerušena výuka na školách, byly uzavřeny všechny státní i církevní instituce (samozřejmě kromě chrámů). V průběhu celé doby velkopostní se nekonají svatby. Pro děti, které už byly ve věku, kdy začínají mít rozum, byly omezeny některé hry, což jim umožňovalo proniknout do atmosféry, která byla nepodobná jakékoliv jiné době církevního roku.  

Podstatné změny nastávají v domácí i chrámové modlitbě. V chrámě je méně zpěvu, který ustupuje dlouhému čtení, všechno chrámové oblečení se vyměňuje za černé, v době bohoslužeb je příšeří, modlitby jsou provázeny zemními poklonami. Často zní zvláštní postní modlitba sv. Efréma Syrského.  

V čistém týdnu v pondělí, úterý, středu a čtvrtek večer se koná předčítání Velikého kajícího kánonu sv. Andreje Krétského, ve kterém je celá lidská historie nahlížena prismatem hříchu, vášní a pokání lidské duše. Všechny postavy a události posvátné starozákonní i novozákonní historie symbolicky představují celou mnohotvárnost duchovního života člověka - od otročení hnusným vášním a porobení těla až po krásu pokání a královské svobody ducha, kterou mu Bůh daruje.  

Ve všední dny Velkého půstu se nekoná svatá liturgie, hlavní křesťanská bohoslužba, při níž se chléb a víno působením blahodati Svatého Ducha proměňují na Tělo a Krev Kristovy. Ve středu a pátek se však koná "liturgie Předem posvěcených Darů" - zvláštní bohoslužba, při které věřící dostávají svaté přijímání z Darů, které byly posvěceny o předcházející neděli a uchovány jsou na svatém prestolu (oltáři).  

Každou sobotu kromě první se konají zádušní bohoslužby. A každá neděle velkopostní má své zvláštní zasvěcení. 

Jak dlouhý je vlastně Velký půst?

V Konstantinopoli a na Východě obecně nebyly soboty, s výjimkou jediné Velké soboty, považovány za postní dny. Avšak při vypočítávání počtu čtyřiceti dnů bylo zvykem počítat kontinuálně a zahrnovat do počtu soboty a neděle. Čtyřicet dní tak začínalo prvním pondělím Velkého postu a končilo pátkem šestého týdne. Potom přicházela Lazarova sobota, Květná neděle a Strastný (pašijový) týden, který - ačkoli odlišen od čtyřiceti dní - byl považován za součást Velkého postu v širším slova smyslu. Tímto způsobem zahrnulo čtyřicet dní spolu s Velkým týdnem sedmitýdenní půst (resp. 48 dnů). 

Na Západě začíná půst až ve středu čistého týdne (popeleční středa), takže od této středy ke Květné neděli je to přesně 40 dnů.

Křesťané na řeckém Východě počítali zpravidla čtyřicet dní kontinuálně, někdy se však přikláněli k tomu, že vynechávali ze součtu velkopostní soboty a neděle. Jestliže byl zahrnut i Velký týden, dávalo to dohromady sedm týdnů o pěti postních dnech počet třiceti pěti dní. Protože však je Velká sobota rovněž postním dnem, byla rovněž započítávána a tak činil celkový počet dní třicet šest. 
... Západ před tím, než byly přidány čtyři dodatečné postní dny, měl rovněž třiceti šesti denní půst, i když se k tomuto počtu dospělo poněkud jiným způsobem výpočtu. Jak na Východě, tak na Západě byl tomuto počtu přisuzován symbolický smysl. Právě tak jako Izraelité odevzdávali Bohu desátek čili desetinu své úrody, křesťané věnují období postu Bohu jako desátek, desetinu roku. Část je obětována za celek: vracíme-li Bohu desetinu toho, co On daroval nám, svoláváme Jeho požehnání na zbývající a uznáváme tím, že všechna hmotná dobra a všechen čas jsou darem z Jeho rukou. Tento význam Velkého postu jako desátku či prvotiny roční úrody není v současném textu Triodu příliš zdůrazňován, je však zmíněn v synaxáři neděle Odpuštění.

 (Kallistos Ware: O významu Velkého postu) 

 

Čtyřicetidenní půst a za ním následující strastný týden jsou ustanoveny svatou Církví k tomu, aby se každý křesťan očistil zdrženlivostí, modlitbou a pokáním, a získal možnost intenzivněji než obvykle vést zápas se svými hříšnými návyky a sklony k hříchu. Jedním z hlavních cílů Velkého půstu je pomoci nám dosáhnout duchovní střízlivosti.

("Střízlivost" je zde teologický svatootcovský termín. Nemá nic společného s alkoholem. Je to stav pravdivosti, zklidnění, očištění, soustředění; je to nepřítomnost klamu; viz dále slova patriarchy; pozn. překl.)

Střízlivost je ctnost pozorného vztahu k vlastnímu duchovnímu životu, opak rozptýlenosti (roztržitosti). Tato ctnost je nám zvláště nutně potřebná dnes, kdy naše společnost ztrácí mnohé ze své tradiční duchovní orientace, a to je zvláště nebezpečné, protože si toho často není vědoma. Každého z nás obklopuje mnoho nebezpečí, vnějších i vnitřních. Živelné katastrofy, terorismus, narkomanie, alkoholismus, a další druhy hříšné závislosti, které jsou nebezpečné jako pro člověka samotného tak i pro jeho okolí. Za těchto okolností je zvláště potřebné být pozorným ke svému duchovnímu životu.

... I pouhé dočasné sebeomezení, jak svědčí zkušenost Pravoslaví, působí na člověka blahodárným vlivem. ... Půst umožňuje soustředit se na modlitbu, prohloubit promýšlení duchovních věcí. Podle mého názoru nám právě toto soustředění schází a proto se nám nedaří zbavovat se hříšných návyků... Všude panuje duch rozptýlení, zábavy, pěstuje se úmyslná lehkomyslnost a povrchní přístup ke všemu - počínaje rodinou a výchovou dětí a konče náboženstvím...

... Bohužel té rozptýlenosti je kolem nás velice mnoho. V televizi i v rozhlase převládají zábavní pořady. A v oblasti tisku převládají otevřeně pohoršlivé. Neobvyklý je růst zábavního průmyslu, šíření kasin, zábavních klubů a podobných podniků. To vše působí na člověka a jeho duši rozkladným způsobem a umrtvuje ho duchovně.

... Za příčinu toho či onoho neštěstí (např. automobilových nehod) se označuje "lidský faktor". Takové jevy, jako opovrhování předpisy bezpečnosti silničního provozu, bezpečnostními předpisy v zaměstnání, nedbalost, ledabylost, lajdáctví apod. jsou z církevního pohledu dozajista hříchem. Vždyť přinášejí vážné nebezpečí nejenom těm, kdo jsou ovládáni těmito hříšnými vášněmi, ale též nevinným lidem včetně dětí. I to je jeden z tragických projevů duchovní rozptýlenosti (nepozornosti) a ochromení.

... Svatá Církev nám dává blahodatné duchovní prostředky jak pro diagnostiku svých duchovních nemocí, tak i pro jejich léčbu. Abychom se učili rozpoznávat své hříšné nemoci, měli bychom se všichni co nejčastěji obracet k Hospodinu slovy modlitby sv. Efréma Syrského (viz níže). Je jasné, že po rozpoznání svých hříšných vášní každý odpovědný křesťan musí vyvinout úsilí k jejich vykořenění.

Ve spásonosných dnech svaté Čtyřicátnice vám z celého srdce modlitebně přeji, abychom všichni hluboce přijali pozvání svaté Církve k nápravě života, důstojně a s duchovním užitkem prošli postním bojem a s radostí uvítali svatou Paschu, Světlé Vzkříšení Kristovo.

(Výběr z delšího článku)

---

Modlitba sv. Efréma Syrského - hlavní modlitba Velkého půstu

Pane a Vládce života mého, chraň mne od ducha lenosti, sklíčenosti, panovačnosti a prázdnomluvnosti.

Ducha pak čistoty, pokory, trpělivosti a lásky uděl mi, služebníku svému.

Ó Pane a Králi, dejž, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého, neboť tys blahoslaven na věky věkův. Amen.

(Skládá se ze tří proseb. Po pronesení každé z nich se koná hluboká (zemní) poklona.)

(Zdroj: blog ambon.or.cz)

Přehled bohoslužeb v březnu 2019

2. 3.	Sobota	Sobota zádušní („roditelská“ čili předků – světová) (konáme vzpomínání všech zesnulých pravoslavných křesťanů – našich bratří a sester – všech dob) 1.Kor 10,23–28; Luk 21,8–9; 25–27; 33–36 1.Sol 4,13–17; Jan 5,24–30 (zádušní) Vmč. Theodor Tyron	Sv. Liturgie 9:30
3. 3.	Neděle	NEDĚLE MASOPUSTNÍ; o strašném soudu hlas 7. — 1.Kor 8,8– 9,2; Mat 25,31–46 Konec masitých pokrmů Svt. Lev I., papež římský	Sv. Liturgie 9:30
9. 3.	Sobota	Památka všech svatých postníků Řím 14,19–26; Mat 6,1–13 Gal 5,22– 6,2; Mat 11,27–30 (svatým otcům) První (4. st.) a druhé (452) nalezení hlavy Jana Křtitele	Sv. Liturgie 9:30
10. 3.	Neděle	NEDĚLE SYROPUSTNÍ; vzpomínání Adamova vyhnání Neděle všeobecného smíření hlas 8. — Řím 13,11– 14,4; Mat 6,14–21 Svt. Tarasios, patr. cařihradský	Sv. Liturgie 9:30
15.3.	Pátek	Čistý týden – začátek Velkého půstu Čistý pátek Gen 2,20– 3,20; Přísl 3,19–34 (Liturgie předem posvěcených Darů a kánon sv. Theodoru s žehnáním koliva)	Sv. Liturgie 9:30
17.3.	Neděle	1. neděle Velkého půstu – OSLAVA PRAVOSLAVÍ hlas 1. — Žid 11,24–26; 32– 12,2; Jan 1,43–51 Přenesení ostatků sv. kn. Václava do Prahy (938	Sv. Liturgie 9:30
22.3.	Pátek	2. týden Velkého půstu Gen 5,32– 6,8; Přísl 6,20– 7,1 Sv. 40 mč. sevastijských– na liturgii: Žid 12,1–10; Mat 20,1–16	Sv. Liturgie 9.30
23.3.	Sobota	2. sobota velkopostní – zádušní („roditelská“ čili předků) Žid 3,12–16; Mar 1,35–44 1.Sol 4,13–17; Jan 5,24–30 (zádušní) Mč. Kodrat a druhové	Sv. Liturgie 9.00
24.3.	Neděle	2. neděle Velk. půstu – SV. ŘEHOŘE SOLUŇSKÉHO – PALAMY hlas 2. — Žid 1,10– 2,3; Mar 2,1–12 Žid 7,26– 8,2; Jan 10,9–16 Svt. Sofrónios, patriarcha jerusalemský (+ 638) (Památka obětí bombardování NATO – den zahájení útoku proti Jugoslávii; 1999)	Sv. Liturgie 9.30
29.3.	Pátek	3. týden Velkého půstu Gen 8,4–21; Přísl 10,31– 11,22 Sv. Brendan, igumen, mořeplavec a prvý svatý Ameriky (+ okolo 575)	Sv. Liturgie 9.30
30.3.	Sobota	3. sobota velkopostní – zádušní („roditelská“ čili předků) Žid 10,32–38; Mar 2,14–17 1.Sol 4,13–17; Jan 5,24–30 (zádušní) Svt. Patrik, ap. a osvětitel Irů (+ 461)	Sv. Liturgie 9.00
31.3.	Neděle	3. neděle Velkého půstu – UCTÍVÁNÍ SVATÉHO KŘÍŽE hlas 3. — Žid 4,14– 5,6; Mar 8,34– 9,1 Svt. Cyril, archiep. jerusalemský (+ 386)); svt. Nikolaj Velimirovič, Mč. Eduard, král Anglie (978)	Sv. Liturgie 9.30

Přehled bohoslužeb v únoru 2019

09. 2.	Sobota	Přenesení ostatkú sv. Jana Zlatoústeho	Sv. Liturgie 9:30
10. 2.	Neděle	37. Neděle po 50nici; o Zacheovi; hlas 4. Ct. Efrém Syrský; Sbor všech novomučeniků a vyznavačů ruských	Sv. Liturgie 9:30
24. 2.	Neděle	Neděle o marnotratném synu, hlas 6.; Svt. Mč. Blažej (Vlasij) Sevastijský; Spr. Theodora, císařovna řecká	Sv. Liturgie 9:30

Fotografie ze sv. Liturgie 27. 1. 2019

35. NEDĚLE PO 50nici; o slepém na cestě, vírou uzdraveném  hlas 2. — 1.Tim 1,15–17 (od pol.); Luk 18,35–43

NAROZENÍ PÁNA NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA 7.1. 2019

Fotografie  

• (7. 1. 2019) NAROZENÍ PÁNA NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA, Liturgie sv. Basila Velikého (bez večerní)  Gal 4,4-7;  Mat 2,1-12 

• 13. 1. 2019)NEDĚLE PO 50nici; neděle po Narození Svaté Boží rodiny: spr.Josefa Snoubence,  Davida,krále a Jakuba, bratra Páněhlas 8. — Gal 1,11–19; Mat 2,13–23 (ned. po Naroz.)

Kristus se rodí !  Oslavujme ho ! 

 

 

Denní život křesťana podle evangelia.

    Navykni si vstávat časně se statečným a radostným sebezapřením, a to v určitou hodinu. Vstávaje, pozdvihni svou mysl k Bohu a poznamenej se znamením kříže. Bez meškání se umývej a oblékej.
Nato vykonej podle času delší nebo kratší modlitbu ranní. MODLI SE POZORNĚ A ZBOŽNĚ.
Zvykni si věnovat mimo to aspoň dvě nebo pět minut přečtení nějaké stati z evangelia.
     Pak posnídej a dej se ihned do denní práce, kterou konej svědomitě. Neoddávej se zahálce ani pohodlnosti, ale měj se chuti k dílu. Lenoch není hoden být nazýván křesťanem. Apoštol Pavel praví: ,,Nechce-li kdo pracovati, ať nejí." Vzbuzuj v sobě vědomí, že všudypřítomný Bůh ví všechno co a jak děláš. Cítíš-li v průběhu práce únavu, představuj si Ježíše, který v potu tváře své jedl chléb, pracuje s Josefem. Má-li práce tvá úspěch, děkuj Bohu;není-li tak úspěšná, jak si přeješ, neúspěch tento obětuj Bohu jako pokání za své chyby a nedostatky.
     Při jídle vzbuď v sobě představu Otce nebeského, otvírajícího ruku svou, aby tě nakrmil. Mysli si, že Ježíš sedí s tebou za stolem a jí s tebou. Navykni si jísti a píti střídmě.
     Než ulehneš k spánku, uvažuj, zda jsi se v průběhu dne něčím neprovinil, pros Boha o odpuštění a umiň si, že se napravíš.Nato vykonej večerní modlitbu a uléhej k nočnímu odpočinku odevzdej se Bohu. Nemůžeš-li usnouti vzpomeň si, že mnoho lidí té noci leží v nemoci a bolestech, nebo i umírají, a odporoučej je do milosti a lásky Boží.
      Chceš-li, aby život tvůj byl klidný a spokojený, nauč se býti vždy odevzdán do do vůle Boží. Nenajdeš duševního klidu, dokud nespočineš v Bohu. Snaž se varovati všeho, co se protiví přikázáním Božím. Nedomáhej se a nehledej ničeho, co není v souladu s vůlí Boží. Bdi nad sebou, nad svými pocity, myšlenkami, hnutími srdce i vášněmi; pros Boha, aby sám připomenul ti sebe, jestli ty na něho zapomeneš. Ve všem nechť je tvým učitelem Pán Ježíš Kristus. Často si vzpomeň, co by on na místě činil, mluvil a nač by myslel.
     V utrpení snaž se býti tichý a klidný; mlč a trp podle příkladu Kristova, neboť to je nejlepší cesta k vítězství, a on pomůže ti ve tvé slabosti. Utrpíš-li od lidí na cti, snaž se snést to klidně. Nejsi-li vinen, uvaž, že v jiných případech jsi se tolikrát skutečně provinil, aniž kdo o tom věděl; haj své cti vždy jen způsobem čestným a důstojným.Jsi-li vinen uznej, že zahanbení jsi zasloužil a snaž se polepšiti se. Zaslouženému trestu, pokárání nebo napomenutí se podrob. Tak -li se zachováš, bude ti zahanbení k duchovnímu prospěchu.
      Buď pravdomluvný. Nejsi-li však povinen mluviti, nemluv proti nikomu a nevyhledávej sporů.
Nebuď nenávistným, závistivým, ani příliš strohým v jednání a slovech. Čeho nechceš sám, nečiň jiným; čeho si přeješ od jiných prokazuj především sám.
      Jestliže tě kdo navštíví, buď laskav, skromný, pozorný a pln pochopení pro hosta. Nemluv bez rozmyslu neboť bude se nám zodpovídati za každé neužitečné slovo. Pros Boha o milost, v pravý čas mlčet a v pravý čas  mluvit. Varuj se špatných společností, neboť člověk zpravidla podléhá jejich vlivu. Pozoruješ-li, že někdo působí na tebe neblaze, buď statečný a rozhodni se rázem přerušit styky s ním.
      V pokušení neoddávej se trudomyslnosti. Kdo sesílá příležitost k boji, dá i sílu k vítězství. Důvěřuj v Boha; jestliže Bůh je s tebou, kdo proti tobě? S pomocí Boží cvič svou vůli v přemáhání zla. 
     Snaž se každému prokazovati dobro, nemysle na to, dočkáš-li se vděčnosti. Buď ochoten odpouštět každému, i tomu, kdo tvé dobrodiní odplácí zlobou.
      V čas nemoci povolej lékaře, ale buď při tom odevzdán do vůle Boží, bez níž ani vlas z hlavy nespadne. V bolestech připomínej si utrpení Kristovo, abys se posílil v trpělivosti. Všemožně se varuj reptání a podrážděnosti, jímž snadno podléhá člověk nemocný ke vlastní škodě duševní i tělesné.
      Choď pravidelně na služby Boží, zvláště nedělní a sváteční, abys společně s ostatními bratřími a sestrami, členy  pravoslavné církve Boží, povznesl mysl svou k Bohu, odložil světské starosti, zúčastnil se svatých Tajin, dosáhl odpuštění, načerpal Boží útěchy i radosti a nabyl nových sil. Kdo zanedbává službu Boží, upadá zpravidla do duchovního spánku, stává se lhostejným k věcem Božím a ocitá se na scestí. Nedej působiti zlozvykem nechodit na služby Boží. Je to zjev úpadkový, kterého se varuj, abys ušel duchovní smrti. Služeb Božích účastni se pozorně a činně, vždyť nepřekáží ti přehrada nesrozumitelného jazyka. Modli se s knězem, zpívej Hospodinu se sborem i s veškerou obcí církevní a prožívej církevní děj. Tu poznáš, jak velice se mýlí ti, kdož se domnívají, že křesťanství je náboženství chmurné; naopak víra křesťanská pravoslavná je radostnou a blahou zvěstí, naplňující duši jasem a vlévající do srdce radostnou odhodlanost a junáctví.                             
       Milost Pána našeho Ježíše Krista budiž s tebou!

Lidový sborník modliteb
biskupa-mučedníka Gorazda

Montáž ikonostasu v našem chrámu

Zveřejněním uvedených snímků, chceme poděkovat za pomoc vladykovi Izaiášovi, otcům Jozefovi, Arkadiovi a Matfejovi, bratru Ivanovi i drobným pomocníkům za obětavou pomoc i rukou přiložením k dílu. Oceňujeme to zvláště v těchto mrazech a chceme ukázat toto dílo všem, kteří se domnívají, že v Hodoníně stále ještě je ,,vyprázdněný" chrám ? 

Nástřel rozvržení ikonostasu

Před dokončením

I s vánoční výzdobou je chrám připraven na oslavu narození Ježíše Krista.

závěrečná fáze