O IKONĚ PŘESVATÉ BOHORODICE
OBMĚKČENÍ ZLÝCH SRDCÍ – SEDMIBOLESTNÉ
O ÚCTĚ K PŘESVATÉ BOHORODICI
„I požehnal jim Simeon, a řekl k Marii, matce jeho:
Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na
znamení, kterémužto bude odpíráno. A tvou vlastní duši pronikne meč, aby
zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.“ (Lk 2, 34–35)
Jedno z
nejstarších vyobrazení ikony Přesvaté Bohorodice „Obměkčení kamenných
srdcí (Sedmibolestné)“ se nacházelo ve zvonici chrámu sv. apoštola Jana
Bohoslovce ve Vologdské eparchii. Ikona byla napsána na dřevě. Jeden z
místních rolníků těžce onemocněl a lékaři mu nebyli schopni pomoci. Když
se začal modlit k Boží Matce, měl v noci vidění, kdy mu neznámý hlas
radil, aby hledal obraz Bohorodice ve zvonici chrámu a modlil se před
touto ikonou. Ikona byla nalezena, přenesena do chrámu, a nemocný, který
již nebyl schopen žádného pohybu, byl úplně uzdraven. Dalšími velkými
zázraky se tato ikona proslavila zejména v r. 1830, v čase epidemie
cholery.
Nynější myrotočivá ikona (tzn., že vydává svaté a libě
vonící myro, olej) Přesvaté Bohorodice „Obměkčení kamenných srdcí
(Sedmibolestné)“ je litografickou kopií originálu. V novodobé historii
Ruska, na počátku 21. století, však právě tato konkrétní zázračná ikona
přivedla k obrácení desetitisíce Rusů. Původně se ikona nacházela v
jednom obyčejném panelovém bytě v Moskvě. Jednoho dne začala ronit myro a
nádherně vonět.
Tento jev je v pravoslavné církvi znám, avšak
předtím nikdy nebyl pozorován na obyčejném litografickém tisku ikony.
Poté, co se na tváři Matky Boží poprvé objevily slzy myra, začala být
ikona podrobně sledována. Před teroristickými útoky v Moskvě se pod
očima Boží Matky objevily tmavé kruhy a v celém bytě bylo cítit kadidlo.
Po nějaké době se na šíji Bohorodice objevily krvavé ranky a na levém
rameni jizva. V den, kdy se to stalo, havarovala ruská ponorka Kursk. V
den svatého archanděla Michaela začala ikona ronit krvavé slzy. Od té
doby roní nepřetržitě myro i krvavé slzy. V bytě, kde se ikona
nacházela, začaly ronit myro i ostatní ikony a každá z nich také
nádherně voněla; dokonce i ty z ikon, které byly do blízkosti ikony
„Obměkčení kamenných srdcí“ přineseny jen dočasně.
Ikona „Obměkčení
kamenných srdcí“ byla poté ozdobena zlatem a drahokamy a začala putovat
po Rusi. Mnozí z těch, kteří přišli k ikoně a uviděli, jak Matka Boží
pláče krvavými slzami, se obrátili k Bohu a uvěřili. Její slzy přivádějí
k pokání a změně života. Lidé z některých moderních náboženských
společností, které vytýkají pravoslavným, že se klanějí obrazům (což je
nesprávně vnímáno jako modloslužebnictví), začínají chápat veliké Boží
tajemství skryté v ikonách. Ikona není obraz, ale okno do věčnosti,
brána k nebesům, živé setkání s tím, koho představuje a kdo skrze ni k
lidem a ke světu promlouvá.
To, že nyní roní slzy „jen“ tištěná
ikona, je důkazem, že i kopie ikon živě zpřítomňují Matku Boží. Všude,
kde se ikona nacházela, došlo v její blízkosti k mnoha zázračným
uzdravením. Věřící dosvědčují, že Boží Matka pomáhala nejen při
bolestech fyzických, ale i při řešení svízelné osobní situace.
V
ženském klášteře v Tolgsku zaznamenali i tento pozoruhodný příběh. Jedna
z mnišek zapochybovala o léčivé síle svatého myra, které ikona ronila.
Na místě, kde ji kněz myrem pomazal, se jí okamžitě vytvořil hnisající
vřed. Teprve když se vyznala ze svých pochybností a kněz ji opět
pomazal, vřed zmizel stejně rychle, jako se objevil. Na ikoně „Obměkčení
kamenných srdcí“ je Matka Boží zobrazena symbolicky se sedmi meči –
bolestmi (tři zprava, tři zleva a jeden zezdola), které jí pronikly
hluboko do srdce. V Písmu Svatém symbolizuje číslo „sedm“ plnost, v
tomto případě plnost, nejvyšší míru možných strádání a bolesti, které
Přesvatá Bohorodice vytrpěla v pozemském světě.
TROPAR, HLAS 5.
Ó Přesvatá Bohorodice, obměkči naše zlá srdce, zmírni útoky těch, kdož
nás nenávidí, a všelikou úzkost naší duše odežeň. Při pohledu na Tvůj
svatý obraz jsme dojati Tvým strádáním a Tvým milosrdenstvím k nám a
rány Tvé líbáme, a svých střel, jež Tě mučí, se hrozíme. Nedej nám,
dobrotivá Matko, zahynout v naší bezcitnosti a kvůli bezohlednosti
bližních. Ty jsi vpravdě kamenných srdcí obměkčení.
MODLITBA K PŘESVATÉ BOHORODICI
PŘED IKONOU OBMĚKČENÍ ZLÝCH SRDCÍ – SEDMIBOLESTNÁ
Mnohobolestná Matko Boží, jež ve své čistotě a množstvím svých
strádání, které jsi na zemi zakusila, převyšuješ všechny pozemské dcery!
Přijmi mnohobolestné naše povzdechy a ochraňuj nás pod záštitou Tvojí
milosti. Jiného útočiště a jiného vřelého zastání, kromě tebe, neznáme,
ale majíce smělost před Tím, který se z Tebe narodil, pomoz a spasiž nás
Tvými modlitbami. Nechť bez klopýtnutí dostihneme Nebeského Království,
abychom tam, se všemi svatými, mohli pět chválu v Trojici Jedinému
Bohu, nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.
O ÚCTĚ K PŘESVATÉ BOHORODICI
Všechnu naději svou v tebe jsem složil, Matko Boží,
zachovej mne pod krovem svým.
Přesvatá Panna Marie, Matka našeho Pána Ježíše Krista, dcera
spravedlivých Jáchyma a Anny, pocházela z královského rodu Davidova. Již
od raného dětství byla rodiči zasvěcena Bohu. Ze slov proroka Izaiáše
(7, 14), který praví: „Protož sám Pán dá vám znamení: 'Aj, panna počne, a
porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh)',“ je zřetelné,
že Přesvatou Pannu Marii ctíme odůvodněně jako Bohorodici.
Také
archanděl poukázal snoubenci Josefovi na toto proroctví: „Když pak on o
tom přemýšlel, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: 'Josefe synu
Davidův, neboj se přijmout Marii manželku svou; neboť což v ní jest
počato, z Ducha svatého jest'. Toto pak všechno stalo se, aby se
naplnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 'Hle, panna počne a porodí syna
a dá mu jméno Emmanuel,‘ kteréž se vykládá: 'S námi Bůh' (Mt 1, 20, 22
-23); A odpověděv anděl, řekl jí: 'Sestoupí na tebe Duch svatý a moc
Nejvyššího tě zastíní; a protož i to, což se z tebe svatého narodí,
nazváno bude Syn Boží'.“ (Lk 1, 35) Alžběta Přesvatou Bohorodici nazvala
„Matkou Pána“ – „Jak to, že ke mně přichází matka Pána mého?“ (Lk 1,
43), a to je významově rovno pojmenování „Bohorodice“. O duchovní
velikosti Přesvaté Panny Bohorodice se Boží Slovo vyjadřuje rovněž
následovně: „Velebí duše má Hospodina, a duch můj zaplesal v Bohu
Spasiteli mém. Že shlédl na ponížení služebnice své; od této chvíle
blahoslaviti mne budou všechna pokolení. Neboť veliké věci učinil mi
ten, jenž mocný jest, a jméno Jeho je Svaté.“ (Lk 1, 47 – 49) V knize
Zjevení se o Ní dále píše: „I ukázal se div veliký na nebi: žena oděná
sluncem, pod jejíma nohama byl měsíc, a na její hlavě byla koruna
dvanácti hvězd“ (Zj 12, 1) a v knize Píseň Písní se o Ní hovoří takto:
“Jak jsi krásná…“ (verš 4, 1) Sám Ježíš Kristus Ji v průběhu Svého
života ctil a ještě i z kříže k Ní projevoval Svou synovskou péči: „Když
Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce:
'Ženo, hle, tvůj syn!'“ (Jn 19, 26) Ctil Ji také archanděl Gabriel:
„Přistoupil k ní a řekl: 'Buď zdráva, milostiplná, Pán s tebou'“ (Lk 1,
28), jakož i jedna neznámá žena: „I stalo se, když on to mluvil, že
zvolala jedna žena ze zástupu, a řekla jemu: 'Blahoslavený život, kterýž
tebe nosil, a prsy, které tě kojili'.“ (Lk 11, 27)
Modlitební
oslava Bohorodice a obracení se k Ní v modlitbách jsou založeny
především na Božím Slově. O Její mocné přímluvě prorokuje již prorok
David: „Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z
Ofíru ti stojí po pravici. Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho,
zapomeň na svůj lid, na otcův dům, neboť král zatouží po tvé kráse; je
to tvůj pán a jemu se klaněj. I dcera Týru svůj dar ti nese, naklonit si
tě chtějí boháči z lidu. Královská dcera v celé své slávě již čeká
uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem. V zářivém oděvu ji vedou králi a za
ní její panenské družky, k tobě je uvádějí. Průvod se ubírá v radostném
jásotu, vstupuje v královský palác. Namísto otců budeš mít syny, učiníš
je velmoži po celé zemi. Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení;
proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.“ (Ž 45, 10-18)
S modlitbou se k Přesvaté Bohorodici obracíme proto, neboť Její
přímluvy jako Matky Spasitele všech mají u Boha velkou moc. Jestliže
Šalamoun v dobách, kdy se nacházel na vrcholu své slávy, neodmítl
matčinu prosbu: „Pak řekla: 'Mám k tobě jednu malou prosbu. Neodmítni
mě'. Král jí odvětil: 'Žádej, má matko, tebe neodmítnu'.“ (1. Kr 2, 20),
o to více pak Boží Syn splní prosby a modlitby Své Matky. On její
prosbu vyslyšel i v Káni Galilejské: „Když se pak nedostalo vína, řekla
matka Ježíšova jemu: 'Vína nemají'. Řekl jí Ježíš: 'Co mně a tobě ženo?
Ještě nepřišla hodina má'. Řekla matka jeho služebníkům: 'Cokoli by vám
řekl, učiňte.' I bylo tu kamenných nádob šest postaveno, podle
očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá na dvě až tři míry.
Řekl jim Ježíš: 'Naplňte ty nádoby vodou'. I naplnili je až do vrchu. I
řekl jim: 'Nalévejte již, a neste vrchnímu správci svatby'. I nesli. A
když okusil vrchní správce svatby té vody, vínem učiněné, (nevěděl pak,
odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu), povolal
ženicha ten vrchní správce a řekl mu: 'Každý člověk nejprve dobré víno
dává, a když by se hojně napili, tedy to, kteréž horší. Ty zachoval jsi
víno dobré až dosavad…’.“ (Jn 2, 3 – 10)
podle PRŮVODCE BIBLÍ - Dorotej arcibiskup pražský a metropolita českých zemí a Slovenska
